Z historie a současnosti Výtvarné skupiny při MKS Třebíč

Zpravodaj města Třebíče, 3/1998
Autor: Bohumil Vostal

Výtvarná skupina při MKS v Třebíči má v našem městě i v širokém okolí dlouholetou tradici. Je tomu již 45 let, kdy se třebíčská skupina malířů rozhodla založit (dne 26.3. 1953) při Osvětovém domě Bedřicha Václavka výtvarný kroužek (VK), který měl za cíl nejen organizovaně sdružovat třebíčské výtvarníky a ostatní tvůrce na okrese, ale také vychovávat mladou generaci v této umělecké oblasti.

Ihned po založení VK, který vyvíjel aktivní činnost, do něj vstupovali další zájemci, z nichž ještě dodnes působí v dnešních řadách několik dlouholetých členů naší výtvarné skupiny. Již koncem roku 1953 čítal VK 22 registrovaných členů a během několika dalších roků se nadále počet členů zvyšoval. Pod vlivem význačného pedagoga, profesora Zdeňka Novotného, který byl pověřen uměleckým instruktorem nově založeného VK, získávali členové nejen bohaté teoretické a praktické vědomosti a poznatky, ale také si mohli ověřovat svou vlastní tvorbu. Pod jeho odborným vedením byla již koncem r. 1954 instalována I. Členská výstava VK, která vykazovala solidní uměleckou úroveň vystavujících autorů. Celé tří a půlleté období pod působností akademického malíře profesora Zdeňka Novotného lze považovat za základní pilíř nově založeného VK. Po odchodu prof. Zdeňka Novotného z Třebíče (koncem r. 1956) byla svěřena odborná výchova zkušenému malíři a předsedovi VK Ludvíku Bahnerovi, pod jehož vedením si členové VK dále prohlubovali získané vědomosti a poznatky. V této době měl patronát nad VK akademický malíř A. Bechnik z Jihlavy, po něm i akademický malíř a grafik Vlastimil Toman z Třebíče, kteří rovněž přispěli značným dílem k obohacení výtvarných kursů. V roce 1959 se dostalo členům VK možnosti absolvovat speciální kurs, vedený v letních prázdninách zasloužilým umělcem profesorem Vysoké uměleckoprůmyslové školy v Praze Antonínem Kybalem, v nedalekém Ptáčově u Třebíče, při souběžné výuce jeho žáků. Tento kurs přispěl značnou měrou k dalšímu rozšíření poznatků a vědomostí členů VK a patří k nezapomenutelným zážitkům všech frekventantů. S láskou vzpomínají dlouholetí členové VK i na další učitele a pedagogy z řad profesionálních třebíčských, jihlavských i brněnských umělců, kteří se rovněž zasloužili o uměleckou výchovu našich členů, formou krátkodobých kursů na přednášek, vedených okresními i krajskými kulturními institucemi. Rovněž vzpomínáme na naše dlouholeté členy, kteří již navždy odešli a kteří mají také podíl na výchově mladých bývalých členů, než byly vytvořeny podmínky pro otevření základních uměleckých škol, zabývajících se výtvarnými obory.

Při reorganizaci Osvětového domu Bedřicha Václavka v roce 1963 přešel VK do Jednotného klubu pracujících a později v roce 1984 do Sdruženého klubu pracujících, kde pokračoval ve své činnosti. V té době docházelo k dalšímu rozšiřování členské základny, což si vynutilo rozdělení VK na dva soubory, a to "mladých a starších členů". Také si vyžádalo zajištění dalších instruktorů. Zde opět vypomohl akademický malíř a grafik Vlastimil Toman i naši zkušení členové výboru VK, kteří byli již po úmrtí uměleckého instruktora L. Bahnera vedením VK pověřováni. V roce 1973 dochází k přejmenování VK na "Výtvarnou skupinu", která lépe vystihuje současnou činnost Výtvarné skupiny (VS), která již pracuje převážně samostatně.

Po začlenění SKP v roce 1989 do Městského kulturního střediska (MKS) jsme byli přičleněni do sféry jeho působnosti a registrace zájmově-uměleckých souborů. V této době přešlo 42 registrovaných členů, z nichž je 6 členů, kteří stáli u kolébky založeného VK. V posledních devíti letech došlo k dalšímu úbytku členské základny, zejména úmrtím starých členů i vyřazením některých členů, kteří odešli z jiných důvodů, čímž dnešní stav činí 19 registrovaných výtvarníků.

Vzhledem k tomu, že nemáme již k dispozici klubový ateliér, zaměřujeme se v poslední době více na krajinářské motivy, a to v našem městě Třebíči i v širokém okolí krajinářské Vysočiny. Mimo známé motivy ze "Staré Třebíče", které jsme malovali s profesorem Zdeňkem Novotným, jsme si oblíbili krajinu u Ptáčova, Pocoucova, Trnavy, Rudíkova, Hroznatína, Náramče, Přeckova, dále u Sokolí, Červeného mlýna, Číchova, Bransouz, Horního a Dolního Smrčného, Přímělkova, Bítovčic. Také řeka Jihlava (u Vladislavi, směrem na Hartvíkovice, Kozlany, Stropešín a Wilsonku) sehrála s četnými rybníky svoji úlohu při výběru motivů. V posledních letech malujeme také kolem Heraltic. Velmi jsme si také oblíbili krajinu u Dědkova, zejména v předjaří. Několik členů se může pochlubit vzdálenějšími motivy z Moravy, Čech, Slovenska, bývalé NDR, Bulharska, Jugoslávie a dalších míst. Za celou dobu působnosti VS byla vytvořena řada kreseb, obrazů i grafických děl, z nichž byly mnohé vystaveny na četných členských souborných každoročních výstavách i na mnoha samostatných výstavách vyspělých výtvarníků. Dále jsme byli každoročně zastoupeni na všech okresních i krajských výstavách a přehlídkách i mnoha soutěžích. Řada našich členů obdržela čestná uznání a ocenění.

Co říci závěrem? Snad jen to, že při zpětném ohlédnutí u příležitosti čtyřiceti pětileté aktivní činnosti a existence vykazovala VS bohatou činnost na úseku kulturního života nejen v našem městě, ale i v širokém okolí. Snažila se napomáhat k vytváření přátelských vztahů i ovzduší, rozdávání radosti všem autorům, kteří prošli řadami našeho tvůrčího kolektivu i všem přátelům a milovníkům výtvarného umění. Vychovala také mnoho schopných výtvarníků, kteří dnes amatérsky i profesionálně tvoří a kteří se mohou pochlubit svými úspěchy na mnoha úsecích kulturního i veřejného života.

Text je doslovným přepisem článku