Ohlasy v tisku

Do povědomí třebíčské veřejnosti vstoupil Bohumil Vostal až na počátku 70. let 20. století. V novinových článcích byl představován jako krajinář a malíř Vysočiny, částečně pak jako nadšený organizátor amatérského malířského dění v Jihomoravském kraji.

Na podzim roku 1971 celostátní Zemědělské noviny píší, že v jeho tvorbě je uložena láska k Českomoravské vrchovině. Doslova uvádějí: "ke kázkům a chlumům, k potokům i říčkám, ke krajině líbezné v předjaří, když pole začínají znovu vonět, ke krajině zabalené do vůně schnoucího obilí i kypré a ostré v raném i pozdním podzimu". Zemědělské noviny v článku věnovaném výstavě uspořádané k Vostalově 50. životnímu jubileu uzavírají, že kdyby se tomuto malíři "už v životě nic jiného nepodařilo, kdyby už nic jiného jeho štětec nezachytil, i to by plně stačilo."

Jihomoravský deník Rovnost na jaře 1981 otiskl s Bohumilem Vostalem rozhovor, ve kterém se zaobíral podmínkami malířské tvorby na Třebíčsku. K samotnému Vostalovu dílu list píše, že "jeho obrazy nezapřou cit pro tóny barev a schopnost zachytit jímavou atmosféru zvláště přírodních krás."

V jednom z dubnových vydání roku 1981 se třebíčský týdeník Jiskra rozepisuje o Vostalově výtvarné aktivitě, a to u příležitosti výstavy konané k jeho 60. narozeninám. "Jeho pestrá paleta námětů a výtvarných technik s osobitým rukopisem a barevnou škálou svědčí o sounáležitosti k úspěšným malířům našeho kraje. Ve svých obrazech a kresbách se Vostal snaží zachytit nejen krásy a velké přeměny naší krajiny, která v jeho tvorbě převládá, ale rád maluje i květiny, různá zátiší a úspěšně se vyrovnává i s figurální kompozicí," hodnotí týdeník.

Znovu se k Vostalově tvorbě vrací týdeník Jiskra na podzim 1987. Tentokrát se věnuje jedné ze společných výstav amatérské Výtvarné skupiny. "Bohumilu Vostalovi se podařilo vybrat pro nynější výstavu skupinu obrazů, které tvoří poměrně jednotný celek. V současné Vostalově malířské práci, posuzováno z představeného výběru, je patrné určité ukáznění, rozvaha nad skladebností obrazu a zejména citlivá volba barev. Obrazy "Borovice II" a "Léto na Vysočině" lze vyzvednout jako příklad dobré amatérské tvorby, jako malby, jimž nechybí řád, hlavně pak je z nich patrna žádoucí míra výtvarné práce, tedy využití výtvarných prostředků, nikoli k opisu, ale přepisu skutečnosti do podoby realistické malby. Totéž sice nelze beze zbytku vyjádřit o všech Vostalových obrazech (např. "U Pocoucova" je méně zdařilý), přesto je nynější výstava ze všech jeho dosavadních zřejmě nejúspěšnější," poznamenává list.

V roce 1999 Moravské noviny Rovnost píší o tom, že je téměř pravidlem, že se amatérská výtvarná práce nevyznačuje jednotou rozvíjeného autorského stylu a ani nebývá podložena stabilní kvalitou ve smyslu autorovy řemeslné dovednosti, o kvalitě umělecké vůbec nemluvě. Podle Rovnosti se "tyto základní problémy jistě dotýkají i Bohumila Vostala, ale objektivně posouzeno, doléhají na jeho práci nevelkou měrou."

V nekrologu Horácké noviny uvádějí, že první malířské pokusy zesnulého malíře se datují rokem 1951. "Jeho malířský projev po všechna léta směřoval k realistickému zpodobnění viděného a nejčastějšími náměty jeho obrazů byla krajina nejbližšího okolí Třebíče. Nesčetné polní cesty, lesíky, bludné kameny, kopečky s mezičkami, rybníky a údolí řeky Jihlavy, proti i po proudu od Řípova, kde dlouhou řadu let s rodinou bydlel," míní Horácké noviny. List si všímá, že před začátkem malování, které "bylo jeho nejmilejší zábavou", vždycky zvolené téma pečlivě kreslil. A to se mu prý později hodilo i při prvních pokusech o jednodušší grafické techniky, z nichž ho zaujal hlavně linoryt.

Moravské noviny Rovnost v bilancování Vostalova výtvarného působení poznamenávají, že ve funkci předsedy Výtvarné skupiny vykonal "vskutku dobré dílo na poli rozvoje neprofesionální výtvarné tvorby a její stálé přítomnosti v kulturním dění v okresním městě i na venkově." Deník uzavírá, že kromě velkého nadšení měl "vždy také skalní rozhodnost něco dokázat, přesvědčit okolí o svých schopnostech. To jej přivedlo k otevřenosti poučením, k návykům pracovní soustavnosti a k určité míře schopnosti kritického sebehodnocení."